17

Volkswagen a budoucnost poctivosti

PRINCETON – Když jste pojem „podnikatelská etika“ použili v 70. letech minulého století, kdy se tato oblast teprve začínala rozvíjet, obvyklá reakce byla: „Není to oxymóron?“ Po tomto žertíku následoval často přednes proslulého bonmotu Miltona Friedmana, že jedinou sociální zodpovědností manažerů firem je vydělat akcionářům tolik peněz, kolik je v mezích zákona možné.

Během dalších 40 let však podnikatelé přestali citovat Friedmana a začali hovořit o povinnostech vůči „stakeholderům,“ skupině osob zainteresovaných na působení jejich společností, tedy nejen akcionářů, ale také zákazníků, zaměstnanců a příslušníků komunit, v nichž působí.

V ročníku, který v roce 2009 promoval jako první po globální finanční krizi na obchodní fakultě Harvardovy univerzity, kolovala přísaha. Kdo ji přijal (přiznejme, že menšina), zavázal se vykonávat svou práci „etickým způsobem“ a řídit podniky „v dobré víře, střeže se před rozhodnutími a chováním, které uspokojí mé vlastní úzké ambice, leč způsobí újmu podniku a společnostem, jimž slouží“.

Od té doby se tato myšlenka šíří a podobně už přísahali studenti z 250 obchodních fakult. Všichni nizozemští bankéři, 90 tisíc osob, přijímají letos závazek, že budou jednat čestně, zájmy klientů nadřadí ostatním (včetně akcionářů) a budou se chovat otevřeně, transparentně a v souladu s povinnostmi vůči společnosti. Austrálie má dobrovolnou přísahu pro bankovnictví a finančnictví, která ty, kdo ji přijmou (prozatím přes 300 osob), zavazuje mimo jiné k tomu, aby se proti prohřeškům hlasitě ozvali a k témuž pobízeli ostatní.