0

Nevyvážená Evropa

BRUSEL – Vlády skupiny G20 deklarovaly, že je nutné předcházet konkurenčním devalvacím (čili měnovým válkám). Dále je podle nich potřeba monitorovat nadměrné externí nevyváženosti a případně proti nim koordinovaně bojovat.

Tato předsevzetí nevyznívají právě rázně. Nemáme však žádný pádný důvod řešit tyto problémy jinak. Vždyť neexistují nástroje, jimiž by bylo možné na celosvětové úrovni vymáhat dodržování striktních pravidel, a pominutí dnešních globálních nevyvážeností – započaté jistou revalvací žen-min-pi a posunem Číny k růstovému modelu založenému na silnější domácí poptávce – je možná jen otázkou času.

Interní nevyváženosti Evropy jsou ale mnohem zapeklitější problém. Skupina G20 se rozhodla, že se této záležitosti věnovat nebude, a dohodla se, že ke 27členné Evropské unii bude přistupovat jako k jednomu regionu. Za takové definice problém mizí, protože deficit běžného účtu EU jako celku je jen asi 0,35 % jejího HDP, třebaže jednotlivé členské země si vůči zahraničí stojí velmi různorodě.

Tato kapka statistického kouzelnictví odráží politickou citlivost evropských nevyvážeností běžného účtu pramenících z nemožnosti členů eurozóny opřít se při obnovování rovnováhy o směnný kurz. Má-li se některá interní nevyváženost EU napravit, schodkové země musí přijmout reálné úbytky výstupu, zatímco přebytkové země si mohou svá tempa růstu zachovat, nebo je dokonce posílit.