Budoucnost Fukušimy

TOKIO – Od jaderné nehody ve Fukušimě uplynuly dva roky a mezinárodní zájem o její následky začíná ochabovat. Tyto následky však přetrvávají dodnes – a nejen v globální veřejné debatě o budoucnosti jaderné energetiky. Více než sto tisíc lidí zůstává kvůli nehodě mimo domov a někteří z nich přišli o rodiny, domy, majetek, ba dokonce i o touhu žít.

Japonský jaderný průmysl, regulátoři a vláda nesou zodpovědnost za jasné vysvětlení, proč věda a technologie nedokázaly minimalizovat riziko ani následky takové nehody v geologicky zranitelné zemi, jako je Japonsko, proč se v oblastech s nízkou kontaminací, kde se předpokládá zanedbatelný dopad na veřejné zdraví, provádí nerozumně nákladná očista a proč nebyl zaveden žádný dobře definovaný a operativní systém nakládání s odpadem. Získaná ponaučení mohou napomoci nejen ke snížení rizika budoucích nehod, ale i k usnadnění regenerace v jiných oblastech po celém světě, které byly zamořeny radioaktivními či jinými jedovatými látkami.

Japonsko má v otázce řízení přírodních katastrof dobrou mezinárodní pověst. „Dokonalá bouře“ v podobě největšího zemětřesení a cunami od začátku industrializace a výsledné roztavení tří reaktorových jader v elektrárně Fukušima Daiči však překonaly jakýkoliv do té doby představitelný scénář. Japonská vláda ani místní komunity neměly nouzový plán pro situaci, jaká vznikla v zamořených oblastech, což mělo za následek ad hoc reakce poznamenané neefektivitou a špatnou komunikací, zejména v otázce radiologického ohrožení.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/wbSDslW/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.