Paul Lachine

Dvě desetiletí od Varšavy

VARŠAVA – „Polsko – deset let, Maďarsko – deset měsíců, NDR – deset týdnů, Československo – deset dní“. Mnoho lidí si v listopadu 1989 v Praze šuškalo tento slogan, který odrážel pýchu a radost ze sametové revoluce, ale i vytrvalé úsilí potřebné ke skoncování s komunismem, jehož zánik započal v únoru toho roku ve Varšavě.

Rozpad komunismu nicméně v Polsku začal už o deset let dříve během první pouti papeže Jana Pavla II. do vlasti. Tato návštěva otřásla komunistickou mocí v samotných základech. Netrvalo ani rok a polští dělníci stávkovali za právo založit nezávislé odbory a zorganizovali ve státních podnicích dvoutýdenní okupační stávku, aby svého cíle dosáhli. Karel Marx by na ně byl pyšný, avšak na bráně vedoucí do Leninových loděnic v Gdaňsku visel během stávky portrét papeže.

Hnutí Solidarita, které se zrodilo v roce 1980, rozbilo mocenský monopol komunistické strany. Celkem sjednotilo deset milionů lidí: dělníků i profesorů, rolníků i studentů, kněží i volnomyšlenkářů, zkrátka celou občanskou společnost. Čerstvě zrozenou demokracii hrubě přerušilo vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981, kdy byla Solidarita postavena mimo zákon a disidenti zatčeni. Tato totalitní blesková válka však nemohla vydržet. Demokracie nezemřela; pouze se stáhla do podzemí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/5wVlmH2/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.