Obchod a třetí svět

Pokrytectví a obchodní hovory jdou vždy ruku v ruce, jak dokazuje rozhodnutí USA uvalit celní sazby na dovoz oceli. Světová obchodní organizace (WTO) sice zřejmě tento krok prohlásí za protizákonný, ale rozvojové země jsou i tak na pozoru. Už dříve tvrdily (a Indie z nich nejhlasitěji), že WTO je nástrojem bohatých zemí, a vzdorovaly proto snad vsemu, oč se WTO snažila. Už před ministerskou schůzkou zemí WTO v Dauhá na počátku letosního roku byla Indie proti zahájení nového kola jednání, proti pokračující obchodní liberalizaci a proti obchodním sankcím vůči zemím, jež nevyhovují minimálním požadavkům na pracovní podmínky.

Představa, že WTO je převážně nástrojem mocných průmyslových zemí, je víceméně správný. Stavět se proti ní na vsech frontách je ale chybné. Ke Světové obchodní organizaci (a k Severu jako takovému) je totiž nutno přistupovat mnohem komplexněji.

WTO prohlasuje, že je demokratickou organizací na principu jedna země - jeden hlas. Každý, kdo WTO sleduje, ale ví, že bohaté země se této "nepříjemné" formalitě umí vyhnout lobbyingem v zákulisí, kde celou věc, o níž jim jde, vyřesí už předem.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Hlx67zQ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.