0

Cesta ven z Iráku

V Iráku bylo konečně dosaženo fáze, v níž si všichni zdánlivě přejí stejnou věc: odchod koaličních sil ze země. Nedávné zveřejnění interního dokumentu britského ministerstva obrany o stahování jednotek tuto touhu pouze dotvrzuje. Jedinou otázkou zůstává, jak ji uspokojit.

Pokud koaliční síly setrvají v Iráku, násilí bude pravděpodobně eskalovat. Pokud však odejdou, bude násilí eskalovat také, pouze rychleji. Skutečná otázka proto zní, jak dospět do fáze, v níž bude mít Irák policejní sbor a armádu, jimž bude možno věřit, že v zemi udrží zákon i pořádek.

K tomu je ještě potřeba urazit notný kus cesty. Nehledě na odvahu mnoha Iráčanů, kteří vstupují do armády či do policie, by nikoho nemělo překvapit, že k tomu některé vedou ne zcela čisté motivy. V severním Iráku se vyřizují staré účty a v tradičně etnicky rozmanitých oblastech, jako je Irbíl, dochází k faktické etnické segregaci. V jiných oblastech se zase násilně zavádí islámské právo šaría.

Jak tedy může Irák vytvořit důvěryhodné uniformované složky, které budou vymáhat zákon účinně, nestranně a bez ohledu na etnickou příslušnost, náboženství a pohlaví? Tradiční odpověď zní: provést nábor, vycvičit a vštípit „správné hodnoty“. Na něco takového však není dost času. Je třeba hledat jiné cesty.