0

Války o čínské následnictví

Jaké politické reformy uskuteční v Číně Chu Ťin-tchao? To je otázka pro devětapadesátiletého inženýra, který příští měsíc převezme vedení největší a nejdéle vládnoucí komunistické strany na světě. Zatímco čínskému politickému dění už od léta dominuje handrkování kolem Chuova nástupu k moci - a zjevný zájem prezidenta Ťiang Ce-mina zůstat na scéně co nejdéle -, mnohem důležitější pro budoucnost Číny je hodnotící pohled na to, co Chu zdědí a jak se svým dědictvím naloží.

Kariéra Chu Ťin-tchaa nebudí optimismus. V roce 1998 jej citoval list Sin-chua: ,,Dobrý vůdce by se měl zasazovat o demokratický vývoj." Ťin-tchaovo pojetí demokracie ovšem zjevně neobsahuje myšlenku přímé volby nejvyšších představitelů státu ani záruky svobod jednotlivce.

Podle Wu Ťia-sianga, někdejšího člena sekretariátu ústředního výboru strany, který v něm před svým zatčením během masakru na náměstí Tchien-an-men v roce 1989 a následným tříletým žalářem pracoval na politických reformách, Chu věří ve vládu elit zvolených v přísném zkušebním a schvalovacím řízení. Ve vnitrostranických projevech Chu tvrdí, že klíčem k politické reformě je výchova kádrů a zkvalitnění provozu strany. Tyto ideály se objevily v novém zákonu o politických kádrech, schváleném v červenci letošního roku a osobně Chuem oznámeném. Tento elitářský model se zamlouvá těm čínským intelektuálům, kteří si přejí vytříbené a rafinované vůdce.

Chu nechce mít nic společného s rostoucí politickou účastí ani s externí kontrolou moci komunistické strany. V řadě svých projevů varuje před pozměňováním leninských základů strany. Obhajuje větší demokratizaci uvnitř strany, ale celospolečenskou demokracii odmítá. Jeho tři nejvlivnější poradci v ústředním výboru - Ling Ťi-chua, Čeng Sin-li a Che I-tching - jsou velkými zastánci takové kádrové reformy, kdy by členy vlády hodnotili jejich spolustraníci.