Dva týdny před tím, než se prezident George W. Bush ujme svého úřadu, vystřídaly nejistotu okolo volebních výsledků obavy o to, jaký dopad bude mít výkon jeho prezidentské funkce na zahraniční politiku Spojených států. Spojenci i protivníci USA hledají v přístupu nastupujícího prezidenta známky kontinuity nebo změny. Mezi klíčové indicie bude patřit obecné směřování nové vlády v oblasti nešíření jaderných zbraní a dále konkrétní stanovisko ke Všeobecné dohodě o zákazu testování jaderných zbraní.
Před rokem mne prezident Clinton a šéfka americké diplomacie Albrightová požádali, abych se ujal funkce zvláštního poradce pro otázky zákazu jaderného testování. Americký Senát nedlouho před tím totiž hlasoval proti ratifikaci Dohody o zákazu testování jaderných zbraní. Byl jsem požádán, abych se senátory vedl tiché, nenápadné rozhovory s cílem tuto složitou problematiku uspořádat a abych následně uvážil, co je třeba v této věci učinit. Za tímto účelem jsem se setkal demokratickými i republikánskými senátory a radil se s vysoce postavenými vládními úředníky, laboranty, vědci a dalšími odborníky se značně různorodými názory na ratifikaci. Naslouchal jsem jejich obavám a žádal jsem o jejich stanoviska.
Moje konzultace mě ujistily v tom, že z obou velkých politických stran USA vychází silná podpora posilování vedoucí pozice Spojených států v mezinárodním společenství při společné reakci na nebezpečí, která s sebou přináší šíření nukleárních zbraní. Nyní jsem více než kdy dříve přesvědčen, že Dohoda o zákazu testování jaderných zbraní je nedílnou, ba dokonce nezbytnou součástí globálních snah zastavit šíření jaderného nebezpečí. Doufám, že Bushova administrativa se k Dohodě vrátí v kontextu jejího významu na poli boje proti šíření jaderných zbraní.
Dva týdny před tím, než se prezident George W. Bush ujme svého úřadu, vystřídaly nejistotu okolo volebních výsledků obavy o to, jaký dopad bude mít výkon jeho prezidentské funkce na zahraniční politiku Spojených států. Spojenci i protivníci USA hledají v přístupu nastupujícího prezidenta známky kontinuity nebo změny. Mezi klíčové indicie bude patřit obecné směřování nové vlády v oblasti nešíření jaderných zbraní a dále konkrétní stanovisko ke Všeobecné dohodě o zákazu testování jaderných zbraní.
Před rokem mne prezident Clinton a šéfka americké diplomacie Albrightová požádali, abych se ujal funkce zvláštního poradce pro otázky zákazu jaderného testování. Americký Senát nedlouho před tím totiž hlasoval proti ratifikaci Dohody o zákazu testování jaderných zbraní. Byl jsem požádán, abych se senátory vedl tiché, nenápadné rozhovory s cílem tuto složitou problematiku uspořádat a abych následně uvážil, co je třeba v této věci učinit. Za tímto účelem jsem se setkal demokratickými i republikánskými senátory a radil se s vysoce postavenými vládními úředníky, laboranty, vědci a dalšími odborníky se značně různorodými názory na ratifikaci. Naslouchal jsem jejich obavám a žádal jsem o jejich stanoviska.
Moje konzultace mě ujistily v tom, že z obou velkých politických stran USA vychází silná podpora posilování vedoucí pozice Spojených států v mezinárodním společenství při společné reakci na nebezpečí, která s sebou přináší šíření nukleárních zbraní. Nyní jsem více než kdy dříve přesvědčen, že Dohoda o zákazu testování jaderných zbraní je nedílnou, ba dokonce nezbytnou součástí globálních snah zastavit šíření jaderného nebezpečí. Doufám, že Bushova administrativa se k Dohodě vrátí v kontextu jejího významu na poli boje proti šíření jaderných zbraní.