Potíž s eurobondy

MNICHOV – Německá kancléřka Angela Merkelová odolala tlaku z jižní Evropy: žádné eurobondy nebudou. Pro trhy je to zklamání, ale u dotčených zemí není jiné cesty jak se znovu dát dohromady než trpělivě trvat na etapě dluhové kázně a konci uvolněných rozpočtových mantinelů.

Ti, kdo investovali do potížemi zmítaných ekonomik Evropy, dostávají dost už teď. Rozhodnutí lídrů eurozóny z 21. července, že Evropskému mechanismu finanční stability (EFSF) dovolí vykupovat staré dluhy, a to v mezích daných pouze kapacitou EFSF, se už vlastně rovná jakémusi eurobondu. Rovněž Evropská centrální banka bude lehkovážně pokračovat ve své sanační politice spočívající v úvěrování otřesených členských zemí eurozóny a v nákupech jejich státních dluhopisů.

Jižní Evropa důrazně naléhá na úplný přechod k eurobondům, aby se zbavila rizikových prémií, které od ní trhy ve srovnání s Německem požadují. Je to pochopitelné, jelikož naděje, že dojde ke konvergenci úrokových sazeb, byla pro tyto země od počátku rozhodujícím důvodem pro přístup k euru. V letech 1997-2007, o maličko víc než deset let, se tato naděje naplňovala.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/u9yYkKS/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.