0

Transatlantické rozdíly mezi muslimy

V porovnání s napětím, které panuje v muslimských komunitách po celé Evropě, jsou američtí muslimové mnohem spokojenější.

Nedávná studie Pewova fóra zjistila, že evropští muslimové jsou na tom „výrazně méně dobře než celková populace, jsou zklamáni ekonomickými příležitostmi a společensky izolováni“, zatímco většina amerických muslimů tvrdí, že „jejich komunita je výtečným nebo dobrým místem“ k životu; 71% z nich zastává názor, že pokud pracují, mohou v USA uspět, a jejich úroveň příjmů i procento vysokoškolsky vzdělaných osob odpovídá celostátním normám. 63% amerických muslimů pak nenachází žádný rozpor mezi náboženským zanícením a životem v moderní společnosti.

A třebaže si 53% amerických muslimů myslí, že je život po teroristických útocích z roku 2001 obtížnější, podle většiny z nich za to může vláda, nikoliv jejich sousedé. 73% respondentů dokonce uvedlo, že během života v Americe nikdy nezažilo diskriminaci. 85% muslimů je navíc přesvědčeno, že sebevražedné pumové útoky lze ospravedlnit jen zřídkakdy nebo vůbec, a pouhé 1% zastává názor, že násilí je při obraně islámu „často“ přípustné. V Evropě je procento muslimů, kteří věří, že sebevražedné útoky lze „často“ nebo „někdy“ ospravedlnit, podstatně vyšší.

Podle poradkyně Pewova fóra Amaney Jamalové „to svědčí o obrovském úspěchu muslimskoamerické populace při společensko-ekonomické asimilaci“. „Asimilace“ samotná však není úspěchem. „Asimilace“ totiž znamená splynutí s hlavním proudem, zatímco američtí muslimové s hlavním proudem nesplývají a v převážně křesťanské zemi zůstávají vroucími muslimy.