0

Přízrak globální stagflace

New York – Povede stoupající globální inflace k ostrému globálnímu hospodářskému zpomalení? Anebo ještě hůř, oživí stagflaci, onu zhoubnou kombinaci rostoucí inflace a záporného růstu?

Na mnoha vyspělých a rozvíjejících se trzích už inflace roste a existují náznaky pravděpodobné ekonomické kontrakce v mnoha vyspělých ekonomikách (ve Spojených státech, Velké Británii, Španělsku, Irsku, Itálii, Portugalsku a Japonsku). Na rozvíjejících se trzích se dosud inflace pojila s růstem, ba až s ekonomickým přehříváním. Ekonomická kontrakce v USA a dalších vyspělých ekonomikách však na rozvíjejících se trzích nemusí vést ke ztrátě vazby na růst, nýbrž k její proměně, neboť americká kontrakce zpomalí růst a stoupající inflace přiměje měnové orgány ke zpřísnění měnových a úvěrových politik. Mohly by pak čelit „stagflaci light“ – rostoucí inflaci pojící se s prudce klesajícím růstem.

Stagflace vyžaduje negativní šok na straně nabídky, který zvyšuje ceny, ale zároveň snižuje výstup. Stagflační šoky vedly za posledních 35 let ke globální recesi třikrát: v letech 1973-1975, kdy po Jomkippurské válce a embargu OPEC vyletěly ceny ropy, v letech 1979-1980 po íránské revoluci a v letech 1990-91 po iráckém vpádu do Kuvajtu. Dokonce i recesi roku 2001 – z velké části vyvolanou prasknutím bubliny špičkových technologií – doprovázelo zdvojnásobení ceny ropy, které přišlo po zahájení druhé palestinské intifády proti Izraeli.

Dnešní stagflační šok by mohl vyplynout z izraelského útoku proti íránským jaderným zařízením. Toto geopolitické riziko v posledních týdnech narostlo, poněvadž Izrael se záměrů Íránu začal děsit. Takový útok by vyvolal prudké nárůsty cen ropy – rozhodně nad 200 dolarů za barel. Důsledkem takového skoku cen by byla výrazná globální recese, podobná recesím let 1973, 1979 a 1990. Ba poslední vzestup cen ropy už zčásti zapříčinilo právě zvýšení této rizikové prémie.