Asijský pacient

Japonsko je nemocné, a přesto lidé znovu začínají věřit, že se konečně uzdraví. Především proto, že odhodlaný reformátor Heizo Takenaka podle všeho uskutečňuje opravdovou hospodářskou politiku. Co ale zákonodárci a učenci nevidí - nebo snad nechtějí vidět - je to, že hospodářská politika sama o sobě Japonsko neoživí.

Japonská krize je systémová, nikoli cyklická. Zadluženost, deflace a další neduhy jsou pouze symptomy japonské nemoci. Její příčina tkví v kombinaci institucionální sklerózy, sociálního rozkladu a gerontokratické vlády.

Po druhé světové válce si japonský systém vedl několik desítek let pozoruhodně dobře, a to nejen v růstu, ale i v otázkách zajištění vysoké úrovně vzdělání, průměrné délce života, bezpečnosti a dalších sociálních výhod, jež Japonsko svým občanům poskytovalo. Onen systém se opíral o tři pilíře: soudržném politicko-průmyslovém zřízení, mobilizaci zdrojů k dosažení cílů národní ekonomiky a americkém obranném štítu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/i1aODg6/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.