Kořen všech krizí suverénního zadlužení

NEW YORK – Řecká dluhová krize vyvolala otázky ohledně toho, zda euro může přežít bez téměř nepředstavitelné centralizace fiskální politiky. Existuje jednodušší způsob. Nezodpovědné čerpání vládních půjček na mezinárodních úvěrových trzích vyžaduje nezodpovědné nabídky takových půjček. Regulátoři bank by jednoduše měli říct ne takovému půjčování ze strany ústavů, které už teď spadají do jejich působnosti.

Půjčovat zahraničním vládám je v mnoha ohledech z podstaty riskantnější než nezabezpečené soukromé dluhy nebo „prašivé“ dluhopisy. Soukromí vypůjčovatelé často musí nabídnout záruku, kupříkladu vlastní dům. Záruka omezuje věřiteli riziko negativního vývoje a strach ze ztráty zastaveného majetku pobízí vypůjčovatele k obezřetnému chování.

Vlády ale nic do zástavy nenabízejí a jejich hlavní pobídka ke splácení – strach, že budou odstřiženy od mezinárodních úvěrových trhů – vychází z perverzního návyku. Bez ustání si v zahraničí půjčovat velké sumy musí pouze vlády chronicky neschopné financovat své výdaje z domácích daní či domácího dluhu. Silná touha po přízni zahraničních věřitelů většinou plyne z hluboce zakořeněné formy špatné správy státu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/uG8lJy1/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.