Paul Lachine

Cesta k arabské demokracii

JERUZALÉM – Během vřavy Velké francouzské revoluce vzniklo lidové rčení: „Jak krásná byla republika – za monarchie.“ Revoluce usilovala o dosažení svobody, rovnosti a bratrství. Namísto toho Francii – a značnou část Evropy – uvrhla do jakobínského teroru, teroru kontrujících pravicových sil, desítek let válčení a nakonec napoleonské tyranie. Před podobnou výzvou teď stojí severní Afrika a Střední východ, kde většina arabských zemí zažívá rozsáhlá povstání.

Historicky jsou nynější události v arabském světě bezprecedentní. Masové demonstrace volající po svobodě a demokracii vůbec poprvé svrhly některé arabské autoritářské režimy a další ohrožují. Dříve se arabské režimy měnily vojenskými převraty a jinými puči, nikdy však lidovými revolucemi.

Během silné demokratické vlny 90. let, která strhla diktatury ve východní Evropě, Latinské Americe, subsaharské Africe a jihovýchodní Asii, se v arabské severní Africe ani na Středním východě nic takového nedělo. Teď však došlo k narušení politické nehybnosti regionu. Káhirské náměstí Tahrír se stalo symbolem naděje a „moci lidu“.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/Tff7Qa1/cs;