Jak se zbavit bratříčkování v kapitalismu

BRATISLAVA: Za posledních deset let postkomunistické transformace byla politická reforma mnohdy zužována jen na otázku svobodných voleb. Ekonomická reforma byla přitom často zjednodušována jen (anebo přinejmenším především) na makroekonomickou stabilizaci prosazovanou v rámci takzvaného „washingtonského konsensu“, proti němuž se v současné době demonstruje v ulicích Washingtonu. Není překvapením, že výsledkem takového zjednodušujícího politického receptu byla nejednou neliberální demokracie a kapitalismus „po známostech“.

Transformace v mé zemi, na Slovensku, ale vlastně kdekoli jinde ve střední a východní Evropě, se nakonec ukázala jako mnohem složitější, komplexní a delší proces, než se původně očekávalo. Vyšlo najevo, že dědictví komunismu je o mnoho těžší břemeno, než si většina lidí, včetně odborníků, dokázala představit, a že toto břemeno tíží mnohem více a častěji hlavy občanů než zděděnou ekonomickou strukturu.

Zástupce ředitele Mezinárodního měnového fondu Stanley Fisher na nedávné konferenci v Moskvě opět kladl důraz na význam „washingtonského konsensu“, tj. na makroekonomickou stabilizaci, jejíž úspěch závisí na liberalizaci trhu a cen, směnitelnosti měny, přísné rozpočtové a měnové politice a na rychlé privatizaci. Tento konsensus je stále důležitý, ale sám o sobě není zárukou úspěchu. Stejně důležité je vybudovat fungující instituce.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/Efyh4Ol/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.