Paul Lachine

Deset otázek ke QE

NEW YORK – Většina pozorovatelů považuje nekonvenční měnové politiky jako kvantitativní uvolňování (QE) za nezbytná opatření k nastartování růstu v dnešních anemických ekonomikách. Začaly se ale také množit otázky ohledně účinnosti a rizik QE. Pozornost si zaslouží především deset potenciálních negativ takových politik.

Zaprvé, přestože ryze „rakouská“ reakce (tj. úspory) na praskající bubliny aktiv a úvěrů může vést k depresi, politiky QE, které na příliš dlouhou dobu odkládají nutné oddlužení soukromého a veřejného sektoru, mohou plodit houfy chodících mrtvol: zombie finančních ústavů, domácností a firem a nakonec i vlád. Někde mezi rakouským a keynesiánským extrémem je tedy potřeba QE postupně rušit.

Zadruhé, opakované QE může časem ztrácet účinnost, jak se zanášejí transmisní kanály do reálné ekonomické aktivity. Dluhopisový kanál nefunguje, jsou-li už výnosy z dluhopisů nízké, a úvěrový kanál selhává, když banky hromadí likviditu a oběh peněz se hroutí. Ti, kdo si půjčit mohou (firmy s výborným hodnocením a prvotřídní domácnosti), úvěr nechtějí nebo nepotřebují, kdežto ti, kdo půjčku potřebují (vysoce zadlužené firmy a domácnosti nižších tříd), si vzhledem k zadrhnutí úvěrů půjčit nemohou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/2kl5iAO/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.