0

Prokletí přírodních zdrojů

Mnohé rozvojové země bohaté přírodními zdroji jsou jestě chudsí než jiné, méně obdařené země. Plyne to z faktu, že přírodní zdroje plní úlohu lákavé ceny, o niž se bojuje. Mnoho zemí s významnými nerostnými ložisky nebo hodnotnými tržními plodinami je v zajetí represivních či zkorumpovaných režimů nebo je rozpolcuje ozbrojený konflikt. Tento problém vesel ve známost jako ,,prokletí přírodních zdrojů`` (the resource curse).

Dnes se objevilo siroké hnutí usilující o vypořádání se s tímto prokletím. Průkopníkem byla malá britská nevládní organizace Global Witness, která vedla kampaň za uzavření thajsko-kambodžské hranice pro surové dřevo, jež vyváželi Rudí Khmerové. Znamenalo to konec nelegálního obchodu s týkovým a jiným vzácným tvrdým dřevem. Následná ztráta příjmů hrála klíčovou roli při zániku této genocidní organizace.

Organizace Global Witness se poté obrátila k problému diamantů v Angole. Kampaň proti ,,konfliktním diamantům`` vedla ke Kimberleyskému certifikačnímu procesu. Loni Global Witness společně s více než sedesáti skupinami z celého světa zahájila kampaň ,,Zveřejněte, co platíte`` (Publish What You Pay), která má přinutit společnosti obchodující s přírodními zdroji, aby odhalily částky, jež vyplácejí vládám rozvojových zemí. Podpořila ji britská vláda a mnohé ropné a těžební společnosti reagovaly pozitivně.

Jsem hrdý na to, že jsem ve spojení s Global Witness a s kampaní ,,Zveřejněte, co platíte``. Tato kampaň je ale jen prvním krokem k vypořádání se s prokletím přírodních zdrojů. Vlády musí zveřejnit, kolik prostředků získávají, a což je jestě důležitějsí, musí být zodpovědné za způsob, jímž příjmy upotřebí. Právě o to usiluje projekt Caspian Revenue Watch, který také podporuji.