Potlačovaný vzestup Ségolène Royalové

Před dvěma měsíci se znalci pařížských politických kruhů jednomyslně shodovali: prezidentské volby jsou stále otevřené, ale Ségolène Royalová je jasnou favoritkou. Dnes se zdá být pravdou přesný opak. Souboj ještě neskončil, ale jako stálý favorit se nyní jeví Nicolas Sarkozy, a to nejen v průzkumech veřejného mínění, ale i u těch, kdo ho počátkem prosince označovali za téměř poraženého. Novou všeobecnou shodu lze popsat těmito slovy: Ségolène Royalová nemůže Nicolase Sarkozyho porazit, ale Sarkozy se může porazit sám.

Proč kandidátka Socialistické strany a první žena, která měla reálnou šanci na zvolení francouzskou prezidentkou, zaznamenala tak rychlý ústup ze slávy? A proč se Sarkozy projevil jako nezdolný kandidát, ačkoliv jeho osobnost často vzbuzuje negativní vášně?

Utrpí-li Ségolène Royalová porážku, nebude to proto, že je žena, nýbrž navzdory tomu. Francouzi jsou na ženu připraveni, jen možná ne na tuto ženu. Royalová je půvabná, energická, rozhodná a v mnoha ohledech překvapivá. V otázkách, jako jsou zákon a pořádek, úcta k autoritě a nacionalismus, se její postoje jeví jako velmi vzdálené od toho, co by člověk u socialistické kandidátky očekával.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/8Y1g9et/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.