0

Rudí a modří

Výměna Colina Powella za Condoleezzu Riceovou na pozici ministra zahraničí USA prokazuje, že nedávné americké prezidentské volby mají nadále silné dozvuky. Pochopit, co nám volby říkají o Americe, je však důležité nejen pro Američany, ale pro celý svět.

Letošní prezidentské klání dokazuje, že americká demokracie je sice zdravá, ale že některé věci by mohly být lepší. Oproti volbám v roce 2000, kdy prezident Bush nezískal všelidovou většinu a jen stěží zvítězil ve sboru volitelů, tentokrát Bush vyhrál o 3,5 milionu hlasů. Přestože někteří demokraté jsou stále zatrpklí, vážné zpochybňování legitimity Bushova vítězství se objevuje jen zřídka.

Amerika zůstává těsně rozdělena na rudé státy (republikánské) a modré státy (demokratické). Kdyby 100 tisíc hlasů v rudém státě Ohio dopadlo jinak, prezidentem by byl John Kerry (ač by se těšil menšinové všelidové podpoře).

Sbor volitelů byl do americké ústavy zaveden na ochranu malých států ve federální soustavě, avšak v současnosti znamená, že politické kampaně se z velké části zaměřují na bitvy ve zhruba tuctu států, kde je veřejné mínění těsně rozdělené. Ještě podstatnější je, že na vítězství prezidenta bez všelidové podpory je cosi nemístného. Nazrál tedy čas na vážnou debatu o změně ústavy, která by sbor volitelů zrušila.