Mocenský zlom

Že evropské turné prezidenta Bushe doprovázejí protesty od Berlína k Římu, tomu není divu. Mírně zvláštní už pak je, že i přes rozdílnosti, jež vznikají mezi Spojenými státy a jejich spojenci - slovo "schizma" je zde asi nepatřičné -, probíhají schůzky George Bushe s evropskými lídry tak hladce. Neshody se netýkají jen Izraele nebo amerických celních sazeb na dovoz oceli či možnosti, aby americké soudy měly možnost odsuzovat k smrti podezřelé teroristy s evropskými pasy. Osou těchto neshod se postupně stává fundamentálně odlišná vize budoucího fungování světa.

Během studené války, kdy měl Západ strach z útoku sovětského bloku, stály proti této hrozbě Spojené státy a Evropa, spojené Severoatlantickou aliancí, svorně jako jeden muž. Dnes, kdy je pro západní země ústřední hrozbou mezinárodní nestabilita a terorismus, jsou spojenci v NATO mnohem méně jednotní v tom, jak se k těmto novým hrozbám postavit.

Jde zčásti o ony transatlantické rozdíly na téma výše výdajů na zbrojení a tedy vojenského potenciálu. USA vydávají na obranu mnohem více než jejich evropští spojenci; výsledkem je, že mají vojenský potenciál, který se liší nejen kvantitou, ale i kvalitou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/UZDJNnm/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.