Mocenský zlom

Že evropské turné prezidenta Bushe doprovázejí protesty od Berlína k Římu, tomu není divu. Mírně zvláštní už pak je, že i přes rozdílnosti, jež vznikají mezi Spojenými státy a jejich spojenci - slovo "schizma" je zde asi nepatřičné -, probíhají schůzky George Bushe s evropskými lídry tak hladce. Neshody se netýkají jen Izraele nebo amerických celních sazeb na dovoz oceli či možnosti, aby americké soudy měly možnost odsuzovat k smrti podezřelé teroristy s evropskými pasy. Osou těchto neshod se postupně stává fundamentálně odlišná vize budoucího fungování světa.

Během studené války, kdy měl Západ strach z útoku sovětského bloku, stály proti této hrozbě Spojené státy a Evropa, spojené Severoatlantickou aliancí, svorně jako jeden muž. Dnes, kdy je pro západní země ústřední hrozbou mezinárodní nestabilita a terorismus, jsou spojenci v NATO mnohem méně jednotní v tom, jak se k těmto novým hrozbám postavit.

Jde zčásti o ony transatlantické rozdíly na téma výše výdajů na zbrojení a tedy vojenského potenciálu. USA vydávají na obranu mnohem více než jejich evropští spojenci; výsledkem je, že mají vojenský potenciál, který se liší nejen kvantitou, ale i kvalitou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/UZDJNnm/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.