Plodí krajní chudoba násilí a nakonec revoluci? Mnozí lidé jsou přesvědčeni že ano a v souladu s tím se snaží vysvětlovat fenomény sahající od gerilových povstání po islamistický terorismus.
Co lidi pohání a vyvolává změny společností, věděli však lépe už Karel Marx a Alexis de Tocqueville, dva vynikající sociální analytici devatenáctého století. Krajní bída nepřináší rebelii, nýbrž apatii. Ti nejchudší mohou být využiti nanejvýš při občasných manifestacích zlosti, ale sami nejsou hmotou, z níž vznikají teroristé nebo revolucionáři.
Mnohem podstatnější skupinou jsou v každé společnosti ti, kdo se začali přibližovat novým poměrům, avšak jejich postupu něco brání. Jejich touhy a ambice nejsou za daných okolností nerealistické, ale něco je maří. Věci nejsou v pohybu tak rychle, jak by chtěli, nebo se nehýbou vůbec, a to v důsledku poměrů, nad nimiž nemají moc. Příležitosti sice existují, ale nelze se jich chopit a uskutečnit je.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Since 1960, only a few countries in Latin America have narrowed the gap between their per capita income and that of the United States, while most of the region has lagged far behind. Making up for lost ground will require a coordinated effort, involving both technocratic tinkering and bold political leadership.
explain what it will take finally to achieve economic convergence with advanced economies.
Between now and the end of this decade, climate-related investments need to increase by orders of magnitude to keep the world on track toward achieving even more ambitious targets by mid-century. Fortunately, if done right, such investments could usher in an entirely new and better economy.
explains what it will take to mobilize capital for the net-zero transition worldwide.
Plodí krajní chudoba násilí a nakonec revoluci? Mnozí lidé jsou přesvědčeni že ano a v souladu s tím se snaží vysvětlovat fenomény sahající od gerilových povstání po islamistický terorismus.
Co lidi pohání a vyvolává změny společností, věděli však lépe už Karel Marx a Alexis de Tocqueville, dva vynikající sociální analytici devatenáctého století. Krajní bída nepřináší rebelii, nýbrž apatii. Ti nejchudší mohou být využiti nanejvýš při občasných manifestacích zlosti, ale sami nejsou hmotou, z níž vznikají teroristé nebo revolucionáři.
Mnohem podstatnější skupinou jsou v každé společnosti ti, kdo se začali přibližovat novým poměrům, avšak jejich postupu něco brání. Jejich touhy a ambice nejsou za daných okolností nerealistické, ale něco je maří. Věci nejsou v pohybu tak rychle, jak by chtěli, nebo se nehýbou vůbec, a to v důsledku poměrů, nad nimiž nemají moc. Příležitosti sice existují, ale nelze se jich chopit a uskutečnit je.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in