Rizika úderu proti Íránu

Zastánci změny režimu v Iráku byli v zimě 2002-03 plni optimismu ohledně své vize poinvazní fáze války. Na každého, kdo tehdy označil to, co se dnes děje, za pravděpodobný scénář, dopadala kritika, že je prosaddámovský zastánce appeasementu či protiamerický štváč, anebo obojí. Avšak střízlivé posouzení číhajících těžkostí by bylo napomohlo vyvarovat se mnoha chybám, které si nakonec vyžádaly vysokou cenu s ohledem na americké životy i prostředky – o utrpení Iráčanů ani nemluvě.

Teď některé hlasy ve Spojených státech i jinde navrhují vojenský zásah proti Íránu. Je tedy logické se ptát: jaké jsou realistické scénáře, co se týče důsledků takové intervence? Existují plány ohledně toho jak postupovat v situaci, která nastane po útoku?

Je nepochybné, že ti, kdo jsou ochotni udeřit – ať sami nebo v koalici –, mají celou škálu možností, sahající od námořních a vzdušných blokád přes cílené přepady a sabotáže uvnitř země až po hromadný útok zvenčí. Íránci však také mají své trumfy v rukávu – některé předvídatelné, jiné nečekané.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/dKsgP7N/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.