0

Palestinský boj o kontrolu nad Palestinou

Izraelské znovuobsazení palestinských měst a vesnic pokračuje předvídatelným způsobem. Ochota, s níž Spojené státy tuto novou okupaci přijaly - dle slov Ariela Sarona - jako vyhovující součást jejich ,,války proti teroru", byla nejen překvapující, ale i chybná a nebezpečná. Spojené státy tak vlastně přispěly k delegitimizaci Jásira Arafata a postavily se za Saronovo pojetí izraelské okupace jako ,,sebeobrany". Tímto přístupem by ale Spojené státy mohly v očích světa přijít o svou mravní čistotu a důvěryhodnost, což by pro Střední východ mohlo mít osudné následky. A nejen pro něj.

Osmnáct měsíců izraelsko-palestinského konfliktu dalo do pohybu novou dynamiku, která se vyvíjí předvídatelným způsobem a která obě strany vede k eskalaci, na jejímž konci na ně čeká totální a finální konfrontace. Dnes je jen málo pravděpodobné, že se tuto eskalaci podaří zpomalit či zastavit. Dubnová mise amerického ministra zahraničí Colina Powella byla už předem odsouzena k neúspěchu, neboť americké politice se nepodařilo zvrátit, vlastně ani pochopit, příčiny zhoršující se situace.

Na straně Palestinců dala probíhající intifáda vzniknout mladé gardě, která pohrdá starou gardou, představovanou Jásirem Arafatem a Palestinskou samosprávou. Na rozdíl od členů staré gardy, kteří většinu svého života strávili mimo Západní břeh a Gazu, mladá garda je už produktem domácí palestinské společnosti.

Jsou nejen mladší, ale i vzdělanější než staří vůdcové, a jsou přesvědčeni, že sami vědí nejlépe, jak jednat s Izraelem. Na jedné straně obě skupiny sdílí vizi řešení izraelsko-palestinského konfliktu vznikem dvou států, na straně druhé však mladá garda vylučuje jakýkoli návrat k dřívějším vyjednávacím kanálům. Ty totiž měly podle nich sloužit jen k upevňování pozic staré gardy v rámci palestinské politiky.