Nový transatlantický pat

WASHINGTON, DC – Nedávné evropské turné senátora Baracka Obamy naznačuje, že illinoiský senátor je evropským favoritem na příštího amerického prezidenta. Evropané by ale neměli očekávat přespříliš. Byť by Obama zřejmě v transatlantickém diskurzu obnovil zdvořilost a slušnost, zdroje tření jsou hlubší. Geopolitické zájmy Evropy a Ameriky se vzdalují a je dost dobře možné, že to tak bude i nadále, ať už je prezidentem kdokoli.

K zastavení tohoto postupného odcizování bude zapotřebí změn v postojích a politickém přístupu na obou březích Atlantiku. Spojené státy budou muset přestat vymezovat své transatlantické zájmy ve smyslu svého hegemonického pohledu a Evropa bude muset přijmout úplnější zodpovědnost za svůj vlastní region.

Označení zájmů za „geopolitické“ podtrhuje vliv geografie na formování těchto zájmů. Jak se kdysi proslule shodli Charles de Gaulle a Winston Churchill: „Nakonec platí, že Velká Británie je ostrov, Francie mys kontinentu, Amerika jiný svět.“ Oba si byli vědomi, že Lamanšský průliv byl po staletí ohromnou geopolitickou překážkou trvalého sdílení zájmů mezi Británií a Francií. Jestliže takovou překážku představuje průliv, trvalé vazby přes Atlantský oceán nepůsobí věrohodně.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/5MjzJNi/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.