Prvního ledna 2007 se generálním tajemníkem Organizace spojených národů stane někdejší jihokorejský ministr zahraničí Pan Ki-mun, který tak po deseti letech vystřídá ve funkci Kofiho Annana. Ten sice inspiroval svět diplomacií a vedoucí rolí v oblasti lidských práv a snižování chudoby, avšak válka v Iráku svět rozdělila a odpoutala pozornost i finanční zdroje od krizových oblastí a klíčových dlouhodobých problémů, jako jsou změna klimatu, kontrola nemocí, zajištění udržitelné energie a přístup k vodě. Vzhledem k nedávným volbám ve Spojených státech a vzestupu celosvětového vlivu Asie je to příležitost nasměrovat pozornost veřejnosti k nejkritičtějším výzvám, jimž naše planeta čelí.
Vedle dlouhodobých problémů chudoby, životního prostředí, šíření jaderných zbraní a reformy OSN zdědí generální tajemník také dlouhou řadu „ožehavých míst“: Irák, Írán, Afghánistán, Palestinu, Libanon, Somálsko, Barmu, Súdán, Severní Koreu a další. Nedávné pokusy ovlivnit vývoj událostí v těchto státech výhrůžkami, sankcemi a někdy i válkou ztroskotaly. Většina jich je dnes nestabilnější než před pěti lety. Očividně je zde zapotřebí nový přístup.
Čelní asijské země včetně Panovy Jižní Koreje již dlouho upřednostňují rovnováhu diplomatických přístupů a ekonomických pobídek jakožto způsobu řešení složitých problémů. Tato myšlenka nespoléhá na sankce a pohrůžky síly, ale spíše na podporu dlouhodobé prosperity v dnešních nestabilních regionech. Takto vyvážený přístup je důležitý, poněvadž výhradní – a někdy ani ne hlavní – příčinou potíží ve většině problémových míst světa není politika, nýbrž hlubší problémy v podobě hladu, nemocí a ekologické krize.
Prvního ledna 2007 se generálním tajemníkem Organizace spojených národů stane někdejší jihokorejský ministr zahraničí Pan Ki-mun, který tak po deseti letech vystřídá ve funkci Kofiho Annana. Ten sice inspiroval svět diplomacií a vedoucí rolí v oblasti lidských práv a snižování chudoby, avšak válka v Iráku svět rozdělila a odpoutala pozornost i finanční zdroje od krizových oblastí a klíčových dlouhodobých problémů, jako jsou změna klimatu, kontrola nemocí, zajištění udržitelné energie a přístup k vodě. Vzhledem k nedávným volbám ve Spojených státech a vzestupu celosvětového vlivu Asie je to příležitost nasměrovat pozornost veřejnosti k nejkritičtějším výzvám, jimž naše planeta čelí.
Vedle dlouhodobých problémů chudoby, životního prostředí, šíření jaderných zbraní a reformy OSN zdědí generální tajemník také dlouhou řadu „ožehavých míst“: Irák, Írán, Afghánistán, Palestinu, Libanon, Somálsko, Barmu, Súdán, Severní Koreu a další. Nedávné pokusy ovlivnit vývoj událostí v těchto státech výhrůžkami, sankcemi a někdy i válkou ztroskotaly. Většina jich je dnes nestabilnější než před pěti lety. Očividně je zde zapotřebí nový přístup.
Čelní asijské země včetně Panovy Jižní Koreje již dlouho upřednostňují rovnováhu diplomatických přístupů a ekonomických pobídek jakožto způsobu řešení složitých problémů. Tato myšlenka nespoléhá na sankce a pohrůžky síly, ale spíše na podporu dlouhodobé prosperity v dnešních nestabilních regionech. Takto vyvážený přístup je důležitý, poněvadž výhradní – a někdy ani ne hlavní – příčinou potíží ve většině problémových míst světa není politika, nýbrž hlubší problémy v podobě hladu, nemocí a ekologické krize.