47

Nerovnost zabíjí kapitalismus

LONDÝN – Panuje všeobecná shoda, že krizi z let 2008-2009 způsobily nadměrné bankovní půjčky a že neschopnost náležitě se z této krize zotavit pramení z odmítavosti bank půjčovat, protože mají „narušené“ účetní rozvahy.

Typický příběh, který silně upřednostňují stoupenci Friedricha von Hayeka a rakouské ekonomické školy, zní takto: banky před krizí půjčovaly dlužníkům víc peněz, než by byli jinak připraveni půjčovat střadatelé, a to díky nadměrně levným penězům poskytovaným centrálními bankami, zejména americkým Federálním rezervním systémem. Komerční banky, které disponovaly hojností peněz od centrálních bank, poskytovaly úvěry na mnoho nezdravých investičních projektů, přičemž exploze finančních inovací (zejména derivativních nástrojů) toto úvěrové šílenství ještě více přiživila.

Obrácená pyramida dluhu se zhroutila ve chvíli, kdy Fed zvýšil úrokové sazby, a konečně tak učinil nezřízeným výdajům přítrž. (Fed tehdy zvýšil svou základní sazbu federal funds rate z 1% v roce 2004 na 5,25% v roce 2006 a na této úrovni ji držel až do srpna 2007. V důsledku toho se zhroutily ceny nemovitostí a zanechaly za sebou řadu bankovních zombií (jejichž závazky dalece přesahovaly aktiva) a zruinovaných dlužníků.

Zdá se, že problémem dneška je otázka, jak bankovní úvěry znovu nastartovat. Poškozené banky, které nechtějí půjčovat, je nutné nějakým způsobem „zahojit“. Takový byl účel obrovských bankovních sanací v USA a Evropě, po nichž následovalo několik kol „kvantitativního uvolňování“, kdy centrální banky natisknou peníze a řadou různých neortodoxních kanálů je napumpují do bankovní soustavy. (Hayekovci proti tomu vznášejí námitky a tvrdí, že jelikož krizi způsobil nadbytek úvěrů, nelze ji překonat dalšími úvěry.)