0

Mešita a její nepřátelé

WASHINGTON – Odpor vůči plánům vybudovat mešitu poblíž „Ground Zero“ neboli místa, kde se 11. září 2001 zřítily mrakodrapy Světového obchodního centra, má různé odstíny. Řadě odpůrců tohoto projektu slouží ke cti, že se vystříhali hrubého náboženského fanatismu, který se stává obvyklým rysem pravicových diskutérů ve Spojených státech. Avšak i umírnění kritikové mešity (přesněji řečeno má jít o islámské kulturní centrum s modlitebnou, zvané Park 51) ve svých argumentech prozrazují dva předsudky, které jsou sice pochybné, ale v převažující veřejné rozpravě v USA přesto hluboce zakořenily.

Prvním z těchto pomýlených předsudků je podceňování společenské netolerance coby ohrožení svobody. Odpůrci projektu sice uznávají jeho nenapadnutelné právní zajištění, ale přesto požadují jeho přemístění s odůvodněním, že i zcela legální chování může být pro určitou skupinu občanů urážlivé. V liberální společnosti je taková cesta nebezpečná.

Před více než 150 lety rozcupoval John Stuart Mill ve své eseji O svobodě názor, že hledání svobody jednotlivce je především bojem proti státu. Toto přesvědčení stále tvoří významnou součást rétorického arzenálu amerických konzervativců, což se projevuje zejména v zanícených provoláních hnutí Čajový dýchánek. Jak ovšem může dosvědčit kterýkoliv člen historicky perzekvované komunity – od homosexuálů přes Židy až po Romy –, společenská netolerance může občanská práva oklestit stejně silně jako kterýkoliv zákon.

Až do rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 1967, které učinilo přítrž zákonům proti mísení ras po celých Spojených státech, byly sňatky příslušníků různých ras zvláštností i tam, kde je zákony povolovaly. Většina občanů je pokládala za urážlivé, a proto očekávala, že rasově smíšené páry projeví totéž, co se dnes vyžaduje od muslimů na Manhattanu: respekt k útlocitnosti jiných lidí. V zemi založené na zákonech, jako jsou USA, je neupřímné a nespravedlivé poskytnout právní ochranu určitému právu – v tomto případě právu na uctívání takového boha, jakého uznáme za vhodné – a pak selektivně bránit faktickému uplatňování tohoto práva, protože to určitou většinu nebo menšinu obyvatel uráží.