Mešita a její nepřátelé

WASHINGTON – Odpor vůči plánům vybudovat mešitu poblíž „Ground Zero“ neboli místa, kde se 11. září 2001 zřítily mrakodrapy Světového obchodního centra, má různé odstíny. Řadě odpůrců tohoto projektu slouží ke cti, že se vystříhali hrubého náboženského fanatismu, který se stává obvyklým rysem pravicových diskutérů ve Spojených státech. Avšak i umírnění kritikové mešity (přesněji řečeno má jít o islámské kulturní centrum s modlitebnou, zvané Park 51) ve svých argumentech prozrazují dva předsudky, které jsou sice pochybné, ale v převažující veřejné rozpravě v USA přesto hluboce zakořenily.

Prvním z těchto pomýlených předsudků je podceňování společenské netolerance coby ohrožení svobody. Odpůrci projektu sice uznávají jeho nenapadnutelné právní zajištění, ale přesto požadují jeho přemístění s odůvodněním, že i zcela legální chování může být pro určitou skupinu občanů urážlivé. V liberální společnosti je taková cesta nebezpečná.

Před více než 150 lety rozcupoval John Stuart Mill ve své eseji O svobodě názor, že hledání svobody jednotlivce je především bojem proti státu. Toto přesvědčení stále tvoří významnou součást rétorického arzenálu amerických konzervativců, což se projevuje zejména v zanícených provoláních hnutí Čajový dýchánek. Jak ovšem může dosvědčit kterýkoliv člen historicky perzekvované komunity – od homosexuálů přes Židy až po Romy –, společenská netolerance může občanská práva oklestit stejně silně jako kterýkoliv zákon.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/NHDSSpT/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.