Mravnost nešíření jaderných zbraní

Téměř všechny státy světa se sešly v New Yorku, aby přezkoumaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT, Non-Proliferation Treaty). NPT byla ujednána v 60. letech poté, co jaderné zbraně vyvinulo pět zemí (Spojené státy, Sovětský svaz, Británie, Francie a Čína). Indie, Pákistán a Izrael odmítly ke smlouvě přistoupit a po čase sestrojily své vlastní atomové bomby. Teď padlo obvinění na Severní Koreu a Írán, že porušují své smluvní závazky a vyvíjejí jaderné zbraně.

Pomineme-li právní aspekty, existují morální důvody pro nešíření jaderných zbraní? Je ve světě suverénních států pokrytecké, když některé země mají atomové zbraně a upírají je jiným?

Kdyby dnes bombu nikdo neměl, bylo by nejlepší, kdyby nebyla vynalezena. Dějiny se však odvíjejí od kroků učiněných v minulosti. Představme si, že je rok 1939 a státy světa debatují o tom, zda USA mají bombu vynalézt. Možná by se stavěly za to, že ji mají mít všichni, nebo nikdo. Kdyby ale věděly, že ji získá Hitlerovo Německo, možná by schválily rozhodnutí Franklina Roosevelta vyvinout ji dřív než nacisté.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/XHQQbQN/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.