Podhoubí vraždy v Pákistánu

Smrt Bénazír Bhuttové, první muslimské ženy, která vedla muslimskou zemi, je vážná rána vyhlídkám Pákistánu na demokracii, ba jeho životaschopnosti jako státu. Jak propuká chaos a zmatek, neměli bychom pouštět ze zřetele částečnou zodpovědnost prezidenta Parvíze Mušarafa za tento zvrat událostí. Přinejmenším jej nelze zprostit viny za to, že jeho vláda nedokázala Bhuttové zajistit dostatečnou bezpečnost.

Bhuttová tak musela zaplatit životem za to, že se kurážně postavila extremistům všech odstínů – od al-Káidy a Tálibánu po místní náboženské politické strany a armádní příznivce tvrdé linie.

Coby dědička Zulfikara Alího Bhutta, legendárního demokratického lídra, jehož v roce 1979 nechal oběsit generál Muhammad Zijául Hak, se Bénazír už v mladém věku stala symbolem odporu – v 80. letech však strádala ve věznicích a v exilu. Odkazem Z. A. Bhutta bylo dodávat moc chudým a bránit práva obyčejných lidí obklopených feudalistickou politikou a vojenskou vládou. Než aby se před vojenskou juntou shrbil, přijal raději šibenici.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/ei0Gpcu/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.