0

Krize s Íránem na obzoru

NEW YORK – Až se Barack Obama ujme vampnbsp;lednu úřadu, přivítá jej řada nesnadných výzev, vampnbsp;čele s akutní hospodářskou krizí. Luxus, že by se na ni zaměřil výhradně, si ale nemůže dovolit. Bude se muset potýkat také sampnbsp;celou škálou výzev vampnbsp;zahraniční politice. Vampnbsp;první zahraničněpolitickou krizi Obamovy vlády se snadno může vyvinout Írán a jeho jaderný program.

Důvod je prostý. Írán značně pokročil na cestě ke schopnosti obohacovat uran vampnbsp;měřítku, které dostačuje kampnbsp;výrobě jaderné zbraně. Mezinárodní agentura pro atomovou energii právě oznámila, že Írán tohoto stadia dosáhne možná už vampnbsp;roce 2009.

Írán sampnbsp;jadernou zbraní nebo schopností vampnbsp;krátkém čase jednu nebo více bomb vyrobit představuje opravdové nebezpečí. Přesto jednou zampnbsp;cest, jíž by se nová americká vláda mohla vydat, je přijmout „severokorejskou“ možnost a naučit se sampnbsp;touto hrozbou žít. Riziko tkví vampnbsp;tom, že už tak nestabilní a ke střetům náchylný Střední východ by takový postup ještě zjitřil.

Při případné krizi by Izrael nebo Írán mohl být vampnbsp;pokušení použít nukleární zbraně ze strachu, že když zaváhá, učiní tak ten druhý. Existuje také možnost, že si vlastní jaderné zbraně vyvinou nebo pořídí další státy, třeba Egypt nebo Saúdská Arábie. Spojené státy by kampnbsp;omezení těchto rizik mohly podniknout jisté kroky, mimo jiné zajistit vybraným státům protiraketovou obranu a bezpečnostní záruky, ale není ani zdaleka jasné, zda by takové snahy uspěly.