Hranice soběstačnosti

Být prezidentem africké země není snadné. Moje vláda byla zvolena ve svobodných volbách před rokem a půl. Žádné líbánky na nás nečekaly. Čekala na nás katastrofická hospodářská situace: nekontrolovatelná inflace, neudržitelně vysoké úrokové sazby, zhroucená měna a všude kolem nedůvěra.

V těchto podmínkách učinila moje vláda rychle několik neúprosných rozhodnutí. Slíbili jsme, že budeme utrácet jen tolik, kolik máme nebo můžeme racionálně předpokládat, že mít budeme. Opatrně a pragmaticky jsme přistoupili k řízení směnného kurzu naší měny a našich dalších měnových záležitostí, díky nimž se do jisté míry naše země stabilizovala.

Mohl bych se těmito drobnými úspěchy holedbat, ovšem Ghana potřebuje více než drobné úspěchy. Ghana byla prvním subsaharským státem, který získal nezávislost nad koloniální mocností. To bylo v roce 1957. Průměrný příjem na jednoho obyvatele mé země je dnes ale nižší než v 60. letech, tedy v prvních deseti letech nezávislosti. Mnoho ghanských rodin žije z méně než jednoho dolaru na den. Vysoká rychlost růstu obyvatelstva zahlcuje ghanské školy a nemocnice. Endemické choroby jsou hrozbou pro nás pro všechny, ale především pro naše děti.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/7YHp1Wh/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.