Ty, kdo říkají, že němečtí lídři obhajující větší transparentnost globálních hedžových fondů, jsou jen zapšklí z neúspěchu, by současná volatilita na globálních kapitálových trzích měla přimět k zamyšlení. Obzvlášť američtí a britští zákonodárci tvrdí, že německé hořekování je nesmysl a že hedžové fondy, společně s dalšími finančními subjekty nové éry, například private equity firmami, jsou v dnešní globální ekonomice klíčoví novátoři.
Jde o debatu na špici současné globalizace, a přesto ji zamlžuje značná dávka sebestředných národních zájmů. Vzhledem k tomu, že centry globálního finančnictví jsou New York a Londýn, pro Spojené státy a Británii jsou v sázce obrovské zisky. Je pro ně tudíž výhodné bagatelizovat pravděpodobnost toho, že rizika pro světovou finanční soustavu se rozloží rovnoměrněji než přínosy.
Němečtí lídři jsou naproti tomu nuceni počítat s populací, která chová hluboký odpor k prudkým změnám, zejména zahrnují-li snižování počtu pracovních míst. Mnozí němečtí pracující jsou přesvědčeni, jak nedávno bědoval jeden odborář, že přebírání firem motivuje filozofie „koupit, oškubat, odhodit“.
Ty, kdo říkají, že němečtí lídři obhajující větší transparentnost globálních hedžových fondů, jsou jen zapšklí z neúspěchu, by současná volatilita na globálních kapitálových trzích měla přimět k zamyšlení. Obzvlášť američtí a britští zákonodárci tvrdí, že německé hořekování je nesmysl a že hedžové fondy, společně s dalšími finančními subjekty nové éry, například private equity firmami, jsou v dnešní globální ekonomice klíčoví novátoři.
Jde o debatu na špici současné globalizace, a přesto ji zamlžuje značná dávka sebestředných národních zájmů. Vzhledem k tomu, že centry globálního finančnictví jsou New York a Londýn, pro Spojené státy a Británii jsou v sázce obrovské zisky. Je pro ně tudíž výhodné bagatelizovat pravděpodobnost toho, že rizika pro světovou finanční soustavu se rozloží rovnoměrněji než přínosy.
Němečtí lídři jsou naproti tomu nuceni počítat s populací, která chová hluboký odpor k prudkým změnám, zejména zahrnují-li snižování počtu pracovních míst. Mnozí němečtí pracující jsou přesvědčeni, jak nedávno bědoval jeden odborář, že přebírání firem motivuje filozofie „koupit, oškubat, odhodit“.