0

Haagský tribunál: pohled Bělehradu

BĚLEHRAD: Podle průzkumů srbského veřejného mínění převažuje názor, že Mezinárodní soudní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii je politický nástroj ke zničení Srbů. A proto se veřejnost staví proti vydávání obžalovaných – včetně bývalého prezidenta Miloševiče – do rukou haagského soudu. Úterní bělehradská návštěva generální žalobkyně Carly del Ponteové se tudíž nesetká s nijak vřelým přijetím.

Demokratičtí politikové soupeří o podporu etnických lobbyistických skupin. Chtějí-li získat hlasy Kubánců na Floridě, tvrdě kritizují režim Fidela Castra; chtějí-li získat židovské hlasy v New Yorku, dávají si pozor na kritiku Izraele. Spolu s touto hrou američtí zákonodárci (demokraté i republikáni) žádají, aby nový jugoslávský prezident Vojislav Koštunica bezpodmínečně spolupracoval s haagským tribunálem.

Koštunica je ovšem soudný politik. Ví, že čím slabší je srbská lobby v Americe, je tím mocnější doma v Srbsku. Náladu svých voličů Koštunica nebere na lehkou váhu: kritizuje haagský tribunál a netají se výhradami vůči návštěvě del Ponteové v Jugoslávii.

Už dlouho předtím, než občanská válka v Jugoslávii začala, jsem byl přesvědčen o tom, že svět potřebuje mezinárodní soudní dvůr, který by soudil vlády a armádní velitele za jejich válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Ale už od samého ustavení Mezinárodního soudního tribunálu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii v roce 1993 z popudu rady bezpečnosti OSN jsem cítil zklamání. Cítil jsem se jako skalní komunista z třicátých let, který najednou zjistí, že v Sovětském svaze opravdu existuje teror.