2

Transatlantický obchod se globalizuje

STANFORD – Mezi Spojenými státy a Evropskou unií začala vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), potenciálně největší regionální dohodě o volném obchodu v dějinách. V případě úspěchu bude dohoda pokrývat více než 40% globálního HDP a týkat se velkého podílu světového obchodu a přímých zahraničních investic. USA a EU si vytyčily ambiciózní cíl uzavřít jednání do konce roku 2014. Historicky se však většina obchodních dohod uzavírala mnohem déle.

Rozsah TTIP je enormní. Po vstupu Chorvatska do EU na začátku července čítá unie 28 členských států, z nichž každý má vlastní soubor konkrétních zvláštních zájmů usilujících o podporu či ochranu obchodu na základě komparativních výhod, dějin nebo hrubé domácí politické síly.

Ohromná je navíc i vytyčená hloubka dohody, což celý proces dále komplikuje. TTIP by eliminovalo všechna obchodní cla a omezilo necelní bariéry včetně zemědělských, rozšířilo by přístup na trhy v oblasti obchodu se službami, přineslo těsnější regulační harmonizaci, posílilo ochranu duševního vlastnictví, omezilo dotace státním podnikům a tak dále. To vše garantuje složité rozhovory v budoucnu; Francie už koneckonců požádala o „kulturní výjimku“ pro film a televizi a získala ji.

Rozšíření obchodu zvyšuje ve všech dotyčných zemích průměrný příjem. Ekonomové odhadují, že globální volný obchod, který umožnilo mnoho úspěšných kol multilaterálních rozhovorů (naposledy uruguayské kolo, jež vyvrcholilo založením Světové obchodní organizace), značně zvýšil celosvětové příjmy.