ISTANBUL – Téměř před sto lety, v roce 1919, analyzoval John Maynard Keynes ekonomické důsledky míru uzavřeného po porážce Německa v první světové válce. Důsledky německých parlamentních voleb plánovaných na 22. září jistě nebudou zdaleka tak zásadní. Přesto jejich výsledek nebude tak nepodstatný, jak dnes většina analytiků tvrdí.
Za prvé platí, že pokud příští vládu sestaví současná koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Svobodné demokratické strany (FDP), mohla by kancléřka Angela Merkelová činit dlouhodobější a odvážnější rozhodnutí bez obav z bezprostředních dopadů na volební preference. Mohla by pak prosazovat dvouletý nebo tříletý program namísto současné čtyřtýdenní strategie.
Povolební agenda Merkelové možná bude dál velmi opatrná a bude klást důraz na střednědobou fiskální konsolidaci Německa i celé eurozóny na úkor podpory zaměstnanosti a růstu. Opětovně zvolená Merkelová by však bezpochyby byla ochotná pokračovat alespoň po malých krůčcích v budování evropské bankovní unie, včetně mechanismu řešení, jenž bude čerpat ze zdrojů celé eurozóny.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Ashoka Mody
explains the roots of the lack of accountability in India, highlights shortcomings in human capital and gender equality, casts doubt on the country’s ability to assume a Chinese-style role in manufacturing, and more.
While China and the US take advantage of scale to pursue large-scale investment in critical sectors, the EU struggles to follow suit, owing to its decentralized fiscal structures and rules limiting government subsidies to industry. A new EU-level investment program is urgently needed.
advocates a federal investment program, funded by EU sovereign-debt issuance and administered centrally.
ISTANBUL – Téměř před sto lety, v roce 1919, analyzoval John Maynard Keynes ekonomické důsledky míru uzavřeného po porážce Německa v první světové válce. Důsledky německých parlamentních voleb plánovaných na 22. září jistě nebudou zdaleka tak zásadní. Přesto jejich výsledek nebude tak nepodstatný, jak dnes většina analytiků tvrdí.
Za prvé platí, že pokud příští vládu sestaví současná koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Svobodné demokratické strany (FDP), mohla by kancléřka Angela Merkelová činit dlouhodobější a odvážnější rozhodnutí bez obav z bezprostředních dopadů na volební preference. Mohla by pak prosazovat dvouletý nebo tříletý program namísto současné čtyřtýdenní strategie.
Povolební agenda Merkelové možná bude dál velmi opatrná a bude klást důraz na střednědobou fiskální konsolidaci Německa i celé eurozóny na úkor podpory zaměstnanosti a růstu. Opětovně zvolená Merkelová by však bezpochyby byla ochotná pokračovat alespoň po malých krůčcích v budování evropské bankovní unie, včetně mechanismu řešení, jenž bude čerpat ze zdrojů celé eurozóny.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in