Vídeňské zrcadlo EU

Kdyby mohl úředník Evropské unie cestovat časem do secesní Vídně, byl by překvapen, jak blízce se habsburské impérium podobalo dnešní EU. Tak jako EU bylo i Rakousko-Uhersko experimentem nadnárodního inženýrství, zahrnujícím 51 milionů obyvatel, 11 národností a 14 jazyků. V čele tohoto evropského mikrokosmu byl císař-král na dvou trůnech a parlamentní dvojčata zastupující značně nezávislou rakouskou a uherskou půli říše.

Habsburské impérium působilo jako stabilizační síla ve prospěch svých národů i Evropy. Pro roztříštěné etnické skupiny plnilo dvojroli rozhodčího a vyhazovače, pacifikujíc domorodé rozbroje a ochraňujíc drobné národy před dravými státy. Vyplňovalo taktéž geopolitické vakuum v srdci kontinentu, takže drželo v šachu Německo a Rusko.

Dokud Rakousko vykonávalo tyto funkce, bylo považováno za „evropskou nezbytnost“ – vyvažovací zařízení národností a národů, pro něž neexistovala myslitelná náhrada. Počátkem nového století už ale impérium stálo před dvěma problémy, které na jeho schopnost těmto úkolům dostát vrhaly stín.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/avNz495/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.