0

EU musí v Dárfúru jednat

Čtyři roky vládlo v Dárfúru násilí a teror. Po mnoha marných snahách musí EU vůči pachatelům přitvrdit.

Dárfúr je humanitární katastrofou: více než 200 000 mrtvých, tisíce znásilněných a mučených a 2,6 milionů lidí vyhnaných z domovů kvůli válce súdánské vlády proti vlastnímu lidu. Kampaň, která byla původně jen snahou o potlačení povstání, rychle zmutovala ve vražednou a vyháněcí operaci. Súdánská vláda si najímá a platí místní polovojenské oddíly „Džandžavíd“, které útočí na stovky bezbranných vesnic a měst, často v úzké spolupráci se súdánským letectvem.

Důsledky jsou zničující. Zhruba třetina obyvatelstva Dárfúru byla nucena opustit své domovy a nyní přebývá v táborech pro lidi bez přístřeší uvnitř Súdánu, kde je vystavena teroru Džandžavídu, případně přežívá v neméně zranitelných uprchlických osadách v Čadu. Mezinárodnímu humanitárnímu úsilí o pomoc těm, kdo zůstali v Súdánu, brání ústrky a nesmyslné byrokratické překážky súdánské vlády. A i když pomoc dorazí, podle jednoho vysoce postaveného činitele OSN se mnohdy zdá, že jediným smyslem je „udržet lidi prostřednictvím naší humanitární pomoci naživu tak dlouho, než budou zmasakrováni“.

Dárfúr vyžaduje důslednou a rozhodnou mezinárodní akci. Všichni neseme zodpovědnost za to, abychom lidem bez přístřeší pomohli vrátit se do svých domovů. V posledních třech letech schválila Rada bezpečnosti Organizace spojených národů deset rezolucí, které požadovaly, aby súdánská vláda změnila kurz a splnila svou povinnost bránit vlastní lid. Mezi rezolucemi figuroval i požadavek Rady bezpečnosti na odzbrojení Džandžavídu. Súdánská vláda však nikdy nesplní vlastní opakované sliby, že tak učiní.