CAMBRIDGE: O takzvané „nové ekonomice“ se sice diskutuje už léta, ale první závěry jsou k dispozici až nyní. Nová ekonomika, opírající se o pokrok v oblasti informačních technologií (IT), je reálná: dává novou podobu globálnímu průmyslu a službám, čehož nejjasnějším důkazem je nárůst produktivity USA během několika posledních let. Vedle toho jsou ale burzovní hodnocení vztahující se k nové ekonomice nereálná; nereálná v tom smyslu, že jsou odrazem spíše jakési spekulativní bubliny než pádných odhadů. Třetím závěrem je konstatování, že jako u většiny nových technologií nezáleží zavádění a šíření informačních technologií jen na soukromých tržních silách, ale také na státu samotném. Spojené státy, které se staví do role bašty svobodného podnikání, uskutečňují revoluci informačních technologií prostřednictvím nejen tržních sil, ale i intenzivní „průmyslové politiky“. Také další země by měly představit a zavést do praxe své národní programy pro urychlení a rozvoj nových technologií.
Realitu nové ekonomiky lze nejlépe sledovat na údajích o hospodářském růstu a produktivitě Spojených států, kde nová ekonomika dosud pokročila nejdále. Ještě před pěti lety hořekovali američtí ekonomové nad „zpomalováním růstu“, poklesem produktivity, který začal v sedmdesátých létech. Různé studie měly svědčit o tom, že počítačová revoluce přispěla jen zanedbatelnou měrou k růstu produktivity. Ekonomičtí historikové upozorňovali, že může trvat i několik let, než se nové technologie odrazí na reálném zlepšení průmyslové produktivity, jak tomu bylo u několika posledních technologických skoků. A v polovině devadesátých let bylo třeba dát těmto předpovědím zapravdu. Růst produktivity narostl z ročního 1,5 procenta na téměř 3 procenta. Vyšší produktivita se pak odrazila na zrychlení růstu HDP, a to z přibližně 2,5 procenta za rok v letech 1990 – 1996 na více než 4 procenta za rok od roku 1997.
Zasloužené nadšení pro reálnou ekonomiku se proměnilo v nezaslouženou horlivost pro burzovní ceny tzv. IT firem. Mezi růstem produktivity a ziskem je ale obrovský rozdíl a tržní horlivci mívali sklon tento fakt opomíjet. I když prospěch spojený s vyšší produktivitou bude určitě nezanedbatelný, největší užitek z něj budou mít spotřebitelé v podobě nižších cen a dělníci v podobě vyšších mezd vzhledem k cenám, méně už pak firmy v podobě vyšších zisků. Toto je možné díky základní vlastnosti internetové technologie: svobodném vstupu nových firem a tudíž vysoké nejistotě trhů. Jistě, ti, kteří se na cestu internetu vydali o něco dříve, například elektronické knihkupectví Amazon.com, mají výhodu, i když ne velkou, neboť kvůli potencionálnímu vstupu konkurence musí ziskové marže zůstat nízké. A přestože se příjmy Amazonu na poslední léta zvedly, nevyhnula se firma ztrátám. Nedávné zvraty na americké burze, na které zareagoval celý svět, jsou ostatně prvními zvěstovateli toho, že akcionáři se začínají probouzet do světa holých skutečností.
CAMBRIDGE: O takzvané „nové ekonomice“ se sice diskutuje už léta, ale první závěry jsou k dispozici až nyní. Nová ekonomika, opírající se o pokrok v oblasti informačních technologií (IT), je reálná: dává novou podobu globálnímu průmyslu a službám, čehož nejjasnějším důkazem je nárůst produktivity USA během několika posledních let. Vedle toho jsou ale burzovní hodnocení vztahující se k nové ekonomice nereálná; nereálná v tom smyslu, že jsou odrazem spíše jakési spekulativní bubliny než pádných odhadů. Třetím závěrem je konstatování, že jako u většiny nových technologií nezáleží zavádění a šíření informačních technologií jen na soukromých tržních silách, ale také na státu samotném. Spojené státy, které se staví do role bašty svobodného podnikání, uskutečňují revoluci informačních technologií prostřednictvím nejen tržních sil, ale i intenzivní „průmyslové politiky“. Také další země by měly představit a zavést do praxe své národní programy pro urychlení a rozvoj nových technologií.
Realitu nové ekonomiky lze nejlépe sledovat na údajích o hospodářském růstu a produktivitě Spojených států, kde nová ekonomika dosud pokročila nejdále. Ještě před pěti lety hořekovali američtí ekonomové nad „zpomalováním růstu“, poklesem produktivity, který začal v sedmdesátých létech. Různé studie měly svědčit o tom, že počítačová revoluce přispěla jen zanedbatelnou měrou k růstu produktivity. Ekonomičtí historikové upozorňovali, že může trvat i několik let, než se nové technologie odrazí na reálném zlepšení průmyslové produktivity, jak tomu bylo u několika posledních technologických skoků. A v polovině devadesátých let bylo třeba dát těmto předpovědím zapravdu. Růst produktivity narostl z ročního 1,5 procenta na téměř 3 procenta. Vyšší produktivita se pak odrazila na zrychlení růstu HDP, a to z přibližně 2,5 procenta za rok v letech 1990 – 1996 na více než 4 procenta za rok od roku 1997.
Zasloužené nadšení pro reálnou ekonomiku se proměnilo v nezaslouženou horlivost pro burzovní ceny tzv. IT firem. Mezi růstem produktivity a ziskem je ale obrovský rozdíl a tržní horlivci mívali sklon tento fakt opomíjet. I když prospěch spojený s vyšší produktivitou bude určitě nezanedbatelný, největší užitek z něj budou mít spotřebitelé v podobě nižších cen a dělníci v podobě vyšších mezd vzhledem k cenám, méně už pak firmy v podobě vyšších zisků. Toto je možné díky základní vlastnosti internetové technologie: svobodném vstupu nových firem a tudíž vysoké nejistotě trhů. Jistě, ti, kteří se na cestu internetu vydali o něco dříve, například elektronické knihkupectví Amazon.com, mají výhodu, i když ne velkou, neboť kvůli potencionálnímu vstupu konkurence musí ziskové marže zůstat nízké. A přestože se příjmy Amazonu na poslední léta zvedly, nevyhnula se firma ztrátám. Nedávné zvraty na americké burze, na které zareagoval celý svět, jsou ostatně prvními zvěstovateli toho, že akcionáři se začínají probouzet do světa holých skutečností.