Elixír vzdělanosti?

Mnozí lidé považují vzdělávání za všelék. Věří, že společnosti lze proměnit tím, že se nalijí peníze do zvyšování úrovně školství. Avšak byť je správné v moc vzdělávání věřit – mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že plodí zdravější a úspěšnější občany –, takový entuziasmus nám neříká ani jak zařídit, aby více dětí zůstávalo ve škole déle, ani jak zajistit, aby se tam naučily užitečné dovednosti.

Dnes se prakticky každé iberoamerické a karibské dítě zapíše do základní školy a většina dokončí několikaleté středoškolské vzdělání – což je oproti době před půlstoletím významný pokrok. Přesto si iberoamerické a karibské děti každý rok osvojí méně dovedností než žáci a studenti v zemích s vysokými příjmy – ba i než v některých jiných rozvojových zemích. Domorodé děti mají výrazně nižší naději na vzdělávací úspěch. Guatemala, Haiti, Honduras, Nikaragua a Paraguay zaostávají i za ostatními latinskoamerickými zeměmi.

Navzdory široce rozšířenému nadšení pro zvyšování účinnosti vzdělávání v Latinské Americe a Karibiku bylo dosud jen málo úsilí věnováno zjišťování jak investice do vzdělávání maximalizovat. Jaké politiky fungují nejlépe?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/sRWs351/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.