Jennifer Kohnke

Potápějí se rozvíjející se země?

CAMBRIDGE – V mnoha významných středněpříjmových zemích výrazně zpomaluje hospodářský růst a ceny aktiv plošně klesají. Dostihla nás nevyhnutelná „ozvěnová krize“ na rozvíjejících se trzích? Po letech solidních – a občas silných – přírůstků výstupu v období po finanční krizi roku 2008 se v důsledku společného účinu přibrzďujícího dlouhodobého růstu v Číně a možnosti ukončení krajně uvolněných měnových politik ve vyspělých zemích odhalují významná křehká místa.

Skutečnost, že takovéto hluboké trauma na rozvíjejících se trzích zapříčinily relativně mírné šoky, přivádí člověka k otázce, jaké problémy by vyvolal dramatičtější posun. Mají rozvíjející se země dostatek kapacit, aby reagovaly, a jaké politiky by přineslo nové kolo půjček od Mezinárodního měnového fondu? Vzal si MMF z krize eurozóny konečně ponaučení, že převisy veřejného i soukromého dluhu jsou brzdami růstu a že by oproti minulosti měl klást mnohem větší důraz na odpisy a restrukturalizaci dluhů?

Trh se zachoval obzvlášť brutálně k zemím, které potřebují financovat výrazné trvající schodky běžného účtu, například k Brazílii, Indii, Jižní Africe a Indonésii. Jistou míru ochrany jim naštěstí zajišťuje kombinace plovoucích směnných kurzů, statných mezinárodních rezerv, lepších měnových režimů a odklonu od devizového dluhu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/rw1UYnD/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.