0

Rozdíl mezi prvním a třetím Římem

MOSKVA/ŘÍM: Papež Jan Pavel II. už deset let krouží kolem Moskvy: jeden den navštíví Pobaltí nebo své rodné Polsko, druhý den zavítá do ortodoxního Rumunska a Gruzie. V červnu tohoto roku má papež namířeno na Ukrajinu a do Arménie, součástí někdejšího Sovětského svazu, které stále ostražitě sleduje ruská ortodoxní církev. Karol Wojtyła, první slovanský papež v historii, už dlouho sní o návštěvě Moskvy; je docela možné, že v takové cestě vidí završení svého dlouhého, bouřlivého pontifikátu. Deset let po kolapsu komunismu jsou to ale ruští duchovní, nikoli politikové, kteří mu v tom stojí v cestě.

Nedůvěřivě, ale nikoli bez zájmu sledovali Vatikán moskevští mocipáni už od dob Chruščova. Kreml instinktivně chápal přínos normalizace vztahů se Svatým Stolcem pro sovětskou propagandu a zahraniční politiku; došlo ostatně ke schůzkám mezi papežem a Andrejem Gromykem a Nikolajem Podgornym. Až v roce 1989 se však Michail Gorbačov odvážil navázat oficiální vztahy s Vatikánem a pozvat papeže Jana Pavla II. na návštěvu Sovětského svazu.

V roce 1991 pozvání zopakoval Boris Jelcin a stejně učinil i Vladimir Putin během návštěvy Říma krátce po svém zvolení ruským prezidentem. Přesto ale k žádné papežské návštěvě dosud nedošlo, protože ruská ortodoxní církev je stále proti.

Postoj ruské ortodoxie opakovaně vyjádřili patriarcha Alexij II. a jeho nejbližší spolupracovníci, včetně patriarchova „ministra zahraničí“ Mitropolitana Kirilla. Před oznámením o papežské návštěvě Ukrajiny citoval italský list Corriere della sera patriarchu Alexije II., který připustil, že návštěva papeže na Ukrajině je možná jen za předpokladu, že skončí katolická „perzekuce“ ruské ortodoxie v západní Ukrajině a proselytismus katolických duchovních na „kanonickém území“ ruské ortodoxní církve. Jakkoli se tyto podmínky zdají tvrdé, jsou velkým krokem vpřed, neboť ještě před několika lety patriarcha ve svém proslulém prohlášení uvedl, že pravý ortodoxní křesťan nesmí ani na houby chodit do stejného lesa jako katolík.