0

Smrt národa

Belgii hrozí nebezpečí rozpadu. Už víc než šest měsíců tato země nedokáže sestavit vládu, která by měla tu moc sjednotit francouzsky hovořící Valony (32%) a holandsky hovořící Vlámy (58%). Belgický král Albert II. se zoufale snaží své poddané na cestě k rozštěpení státu zastavit.

Pomineme-li monarchu (který může přijít o práci), komu na tom sejde? V prvé řadě Valonům. Přestože francouzsky hovořící Belgičané v devatenáctém století zahájili evropskou průmyslovou revoluci, v současnosti žijí v zanedbaném rezavějícím kraji závislém na federálních dotacích, jejichž podstatná část pochází z daní úspěšnějších Vlámů, zaměřených na špičkové technologie. Jistý zájem tu má také hrstka holandských pravicových snílků, kteří lpí na vidině sjednocení belgických Flander s holandskou domovinou.

Ti však mají smůlu, protože Vlámové po ničem takovém netouží. Ostatně Belgie se stala nezávislým státem v roce 1830 právě proto, aby vymanila katolické Vlámy a Valony z postavení druhořadých poddaných v holandské protestantské monarchii.

Možná že by nám na tom ale mělo alespoň trochu záležet všem, poněvadž to, co se děje v Belgii, je sice neobvyklé, ale ne ojedinělé. Češi a Slováci už se rozešli, stejně jako různé národy bývalé Jugoslávie. Mnozí Baskové by se rádi odtrhli od Španělska, stejně jako Katalánci. Korsičané se chtějí zbavit Francie a nejeden Skot zase Británie.