0

Jaderný společník drahého vůdce

TOKIO – Americký prezident Barack Obama a ruský prezident Dmitrij Medveděv před nedávnem v Praze podepsali významnou novou úmluvu o snižování počtu jaderných zbraní. Brzy nato se jaderné velmoci světa sešly ve Washingtonu, aby prodiskutovaly jadernou bezpečnost, a znovu se sejdou příští měsíc na půdě Organizace spojených národů, aby debatovaly o dalších způsobech jak předcházet šíření jaderných zbraní. To jsou dobré zprávy pro všechny a všude. Ani americko-ruská dohoda, ani globální rozhovory o jaderných zbraních však nebudou mít valný vliv na nejvážnější hrozbu dneška: jaderné námluvy mezi Íránem, odhodlaným pořídit si potenciál jaderných zbraní, a Severní Koreou, ochotnou Íránu značný díl tohoto potenciálu za tvrdou měnu prodat.

V Íránu a v sousedních oblastech Středního východu dnes pracuje víc než 6000 Severokorejců. Řada z nich pracuje ve stavebnictví a oděvnictví jako dělníci s nízkými mzdami. V Íránu a Sýrii ale také působí narůstající počet specializovaných pracovníků. Ostatně když Izrael v září roku 2007 zaútočil na jaderné zařízení v Sýrii, vyšlo najevo, že na vývoji areálu se podíleli právě Severokorejci, ve spolupráci se Syrským národním střediskem technického výzkumu.

Většina z mnoha Severokorejců žijících v Íránu se podílí na činnostech zaštítěných Korejskou stranou práce. Jejich úkolem je dělat v islámské republice propagandu ideologii jejich strany. Každodenní život těchto Korejců je zúžen do malé komunity, kde má Strana všechny osobní výměny zcela pod kontrolou.

Část těchto pracovníků řídí severokorejské velvyslanectví v Teheránu, jehož prvořadou starostí je působit jako hlídací pes Strany dozorující nad spoluobčany umístěnými v Íránu. Od severokorejských diplomatických přidělenců se vyžaduje, aby týdně či měsíčně pořádali sezení, kde podstupují sebekritiku. U koho vznikne dojem, že v náležitém dodržování příkazů Strany pochybil, stává se terčem ostré kritiky za provinění.