Po sérii volebních porážek po celém světě je levice v krizi. Někteří levicoví politici obhajují přesvědčení, že bývalou sílu lze získat návratem k historickým kořenům stran. Jiní tvrdí, že je třeba se zbavit starých mýtů a vykročit odvážně vpřed.
Tato debata se neobjevuje jen ve Francii po loňské dubnové porážce socialistů. Je charakteristickou i pro politickou situaci v USA po prohře demokratů v listopadových volbách uprostřed prezidentského období. Obě strany čelí stejnému dilematu a právě o to mi jde: krize, v níž se levice ocitá, je hluboká a zásadní.
V minulosti byla levice vyzbrojena svou vlastní ideologií, tedy svou ekonomickou teorií. Za základní hospodářský mechanismus, který určuje fungování světa, se považoval boj o rozdělení rent mezi dělníky a kapitalisty. S tímto pohledem na svět - ,,my versus oni" - nebylo těžké sešikovat voliče, od těch s nejmenšími volebními právy až po příslušníky střední třídy se stálým platem. To bylo víc než dost na to, aby si levice zajistila volební většinu.
Po sérii volebních porážek po celém světě je levice v krizi. Někteří levicoví politici obhajují přesvědčení, že bývalou sílu lze získat návratem k historickým kořenům stran. Jiní tvrdí, že je třeba se zbavit starých mýtů a vykročit odvážně vpřed.
Tato debata se neobjevuje jen ve Francii po loňské dubnové porážce socialistů. Je charakteristickou i pro politickou situaci v USA po prohře demokratů v listopadových volbách uprostřed prezidentského období. Obě strany čelí stejnému dilematu a právě o to mi jde: krize, v níž se levice ocitá, je hluboká a zásadní.
V minulosti byla levice vyzbrojena svou vlastní ideologií, tedy svou ekonomickou teorií. Za základní hospodářský mechanismus, který určuje fungování světa, se považoval boj o rozdělení rent mezi dělníky a kapitalisty. S tímto pohledem na svět - ,,my versus oni" - nebylo těžké sešikovat voliče, od těch s nejmenšími volebními právy až po příslušníky střední třídy se stálým platem. To bylo víc než dost na to, aby si levice zajistila volební většinu.