0

Daň za Dicka Cheneyho

LONDÝN – George W. Bush začal sepisovat memoáry. Než zareagujete, napočítejte si do deseti.

Autobiografie politických předáků nejsou právě vysokou literární formou. Zaprvé, nemnoho lídrů umí dobře psát, byť existují výjimky jako Néhrú, Churchill a de Gaulle. Není divu, že většina z nich si najme pisálka, takzvaného „ducha“, podobného protagonistovi výborného thrilleru Roberta Harrise nazvaného „Ghost“, který je ve skutečnosti zničující kritikou bývalého britského premiéra Tonyho Blaira.

Zadruhé, tyto paměti nebývají o mnoho víc než vrstvičkami sebeobhajoby proloženými seznamy slavných lidí, s nimiž se politik během života na vrcholu setkal. Za příklad nám může posloužit Bill Clinton, který sice naživo hovoří s vřelostí, důvtipem a výřečností, ale jeho vlastní životopis nestojí za to číst.

Zatřetí, tyto knihy se obvykle píší za vysokou odměnu. Nejde mi ovšem do hlavy, jak se vydavatelům vracejí závratné mnohamilionové zálohy, které vyplácejí. Když význačnému generálovi Georgi C. Marshallovi – jehož paměti z druhé světové války a z doby jeho působení na americkém ministerstvu zahraničí by skutečně stály za to – jistý vydavatel v 50. letech minulého století nabídl za autobiografii milion dolarů, starý pán odpověděl: „Proč bych měl chtít milion dolarů?“ Jak jiný je svět, v němž dnes žijeme.