3

Družstevní alternativa

WASHINGTON, DC – V době, kdy se čím dál častěji diskutují, ne-li zpochybňují konvenční modely finančnictví, firemního řízení a firemní zodpovědnosti, je asi načase znovu přemýšlet o alternativním přístupu, jejž využívají podnikající družstva. Stěžejní hodnoty družstev ztělesňují nejen vizi lidskosti, ale i pragmatický přístup k produkci, který těm úspěšným dává možnost prosperovat – a pohánět hospodářský růst v zemích, které jej zoufale potřebují.

Družstevní hnutí se formovala na amerických kontinentech, v Evropě, Austrálii a Japonsku zkraje 19. století. Mnohá vyrostla z prostého návrhu, že by se obyčejní lidé mohli přes tržní nepřízeň přenést tím, že se spolčí s cílem nakupovat a prodávat zboží za přiměřené ceny, a rychle pochopila další přínosy sdílení znalostí mezi členy, podpory inkluze a budování sociálního kapitálu.

Dnes družstva pokrývají celou škálu činností a existují v rozličných formách a velikostech, od drobných zemědělských a spotřebitelských organizací v Africe po část předních zemědělských značek a největších poskytovatelů finančních služeb v Severní Americe a Evropě.

Podle Mezinárodního družstevního svazu je družstvo „společně vlastněným a demokraticky řízeným podnikem“. Za touto definicí ovšem leží bohaté pojmy dobrovolného sdružování, zodpovědnosti za strategická rozhodnutí a starosti o komunity, jimž družstva slouží.