Inflace zůstává menším zlem

CAMBRIDGE – Centrální banky velkých států dál vyjadřují obavy, že jejich boj proti recesi bude mít inflační dopady. To je chyba. Vezmeme-li v úvahu politická, sociální a ekonomická rizika pokračujícího pomalého růstu po finanční krizi, jaká se vyskytne jednou za století, nepředstavuje náhlý výtrysk mírné inflace důvod k obavám. Právě naopak: většina regionů by ho měla přijmout za svůj.

Argumenty ve prospěch mírné inflace (řekněme 4-6% ročně) možná nejsou tak přesvědčivé jako na počátku krize, kdy jsem toto téma poprvé nadnesl. Tehdy – na pozadí zdráhavosti vlád vynutit odepisování dluhů v kombinaci s nesmírně nadhodnocenými cenami nemovitostí a přemrštěnými reálnými mzdami v některých sektorech – by mírná inflace bývala mimořádně prospěšná.

V té době ovšem panovala všeobecná shoda, že robustní zotavení „ve tvaru písmene V“ již klepe na dveře a že je bláhové přijímat inflační heterodoxii. Já jsem si myslel něco jiného a svůj názor jsem zakládal na výzkumu podkladů pro knihu Tentokrát to bude jinak, kterou jsme v roce 2009 vydali s Carmen M. Reinhartovou. Studiem předchozích velkých finančních krizí jsme zjistili, že existují všechny důvody k obavám, že pokles zaměstnanosti bude katastrofálně hluboký a zotavení mimořádně pomalé. Řádné vyhodnocení střednědobých rizik by bývalo pomohlo opodstatnit můj závěr z prosince 2008, podle něhož „bude zapotřebí všech dostupných nástrojů, abychom dnešní finanční krizi, jaká se vyskytne jednou za století, překonali“.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/EiJGO2r/cs;