„Nové“ irácké povstání

Slavný čínský filozof války Sun-c´ kdysi napsal: „Znáte-li nepřítele a znáte sami sebe, nemusíte se strachovat o výsledek stovky bitev.“ Absence takových znalostí naopak vede k obtížím a často i ke katastrofě. Bezpochyby to platí o probíhajícím konfliktu v Iráku, kde je porozumění povstalcům klíčové a zároveň obtížné.

Irácké povstání do jisté míry odráží jeho historické předchůdce. Konflikt je „ozbrojeným divadlem“, v němž jsou protivníci navzájem zaklesnuti v souboji a zároveň vysílají signály širšímu publiku, zejména pak iráckému lidu. Stejně jako u všech povstání určí výsledek veřejná podpora – nebo její absence.

Navíc pravděpodobně půjde o vleklé představení. Dějiny naznačují, že jakmile nějaké povstání dosáhne „kritické hmotnosti“, trvá jeho vymýcení celé desetiletí nebo i déle. A stejně jako v případě minulých povstání využívají také povstalci v iráckém konfliktu hrůzostrašných činů, aby zastrašili veřejnost, obnažili nedostatky vlády a podnítili režim k přehnané reakci, která by mohla obrátit veřejnost proti němu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/AVVXacR/cs;