0

Turecko jako ,,velká výzva"

Samuel Huntington nás před tímto nebezpečím varoval. Ve svém slavném pojednání Střet civilizací uvádí Turecko jako příklad ,,rozpolcené země", země podle jeho názoru vnitřně rozdělené mezi Východ a Západ, která neleží ani v Evropě, ani na Středním východě a kde zlomová linie mezi civilizacemi nevede podél hranice, nýbrž napříč zemí.

Nedávné bombové útoky v Istanbulu znovu potvrdily, jak důležité je, aby Turecko Huntingtonovu zlomovou linii překonalo a zřetelně se vyvinulo v prosperující, sekulární a stabilní demokracii. Pokud Turecko uspěje, prokáže, že 21. století nemíří k jakémusi nevyhnutelnému ,,střetu civilizací", během něhož rozepře studené války nahradí nové náboženské antagonismy připomínající středověk. Je zapotřebí znovu promyslet samotné pojetí hranic v dnešním světě: hranice protínající myšlení a internet jsou stejně závažné jako hranice členící geografický prostor.

Rozvoj Turecka coby moderní demokracie bude pochopitelně záviset na mnoha okolnostech, z nichž u většiny jde o vnitroturecké záležitosti, spjaté s činy domácích lídrů a s rozhodnutími, jež učiní turečtí političtí a ekonomičtí hráči. Teroristé, kteří udeřili s vražedným záměrem, ovšem chápou nejen regionální, nýbrž i globální podstatu boje o duši Turecka.

Pro to, v jakou zemi se Turecko promění, budou zásadní vnější faktory. Nejpodstatnějším faktorem, který bude mít rozhodující dopad na budoucí dění a mohl by být buď předehrou k nevšednímu úspěchu, nebo naopak vést k selhání, je nadcházející rozhodování Evropské unie o tom, zda v roce 2005 začne jednat o řádném členství Turecka.